Hyenin deník
Deník
Pokud budu mít čas, budu sem zapisovat mé zážitky, postřehy a příběhy z divočiny. Ale jelikož jsem hyena a času moc nemám, nic Vám neslibuji...
6.10.2010 - spuštěn tento web. Nic víc nestihnu napsat, protože zítřek mám velice perný. Snad to brzy napravím...
7.10.2010
Nemám ráda lvy. Proč? Jsou to líní povaleči terorizující svou smečku (tím myslím samce). Navíc nemají rádi nás, hyeny. Dokonce mají tolik drzosti a s radostí nám kradou námi ulovená zvířata - z lenosti sami si lovit. My jsme taky schopny sebrat něco jim, když je nás samozřejmě víc. A taky to s radostí děláme, pokud k tomu máme příležitost. Je to ale hazardní hra, buďto zvítězíme a lví úlovek ukořistíme pro sebe nebo se může stát, že za tento troufalý pokus některá hyenuška přijde k úrazu nebo ještě hůř...
Tak třeba včera večer...
Když Slunce zalezlo za obzor a na nebe se vydral obrovitý Měsíc, šla jsem se svým klanem lovit. Vyhlédly jsme si skupinku gazel a rozdělily jsme se. A v tom jsme spatřily dvě lvice, kterak se připlácnuté k zemi plížily ke stádečku. My se jen, jak je o nás známo, "zachcechtaly" a zrychlily tempo. Lvice po nás hodily nenávistnímé pohledy, ale opatrně si to šinuly dál. Když byly tak akorát od nic netušících gazel (ty pozorně pozorovaly nás), obě vyskočily a daly se na rychlý sprint. Ale každá jiným směrem! Jedna se vrhla na mladou samičku gazely a druhá, věřte nebo ne, chtěla surově zakousnout jednu kolegyni z mého klanu. Ta se dala na ústup (věděla, že sama proti rozzuřené lvici nic nezmůže a my byly daleko), ale lvice jí dohonila. Strhl na zem a zadávila. Kolegyně Crocuta se udatně bránila, oháněla se po ní, ale nepodařilo se jí lvici pokousat, protože jí lvice pevně držela. A tak chrabě zemřela...
Druhá lvice si tahla svojí kořist po trávě a zanechávala za sebou stopu gazelí krve. Pod mohutnou akácií se k ní přidala lví kolegyně-vrah a začaly večeřet (neptejte se mě, co tak večer při měsíčku dělaly dvě lvice samy, možná, že se oddělily od smečky nebo tak něco, znáte lvy...). A tak jsme je začaly obcházet, samozřejmě jsme se štěkavě "smály". Lvice byly silně podrážděné, každou chvilku udělaly výpad aby nás zahnaly. Marně... Povedlo se nám je odehnat a tu "naši" kořist, kterou nedopatřením chytil někdo jiný, jsme si samy sežraly.
10.10.2010
Dneska je magický den - už ta čísla. Ale jinak se nic zajímavého nestalo... Snad jen to, že jsme našly naprosto excelentní mršinu žirafy. Byla s ní úžasná švanda, posudte sami. Co lepší si může hyena přát?! Nejen, že měla úžasné aroma a dobrý tvar, ale navíc se dala okusovat a při hře žrát.
25.10.2010
Všem se moc omlouvám za delší pomlku. Nebyl zkrátka na to čas. Zrovna odchováváme hyeňata a na internet nebo dokonce webhosting opravdu není čas! Nic nového se moc nestalo, snad kromě toho, že jeden ze samců v mojí skupině přišel o nohu. Pr¨táte se proč? Kvůli lidem, jak jinak... Nějaký pytlák nakladl oka kolem napajedla. Hyeňák se šel napít a přitom do oka nedopatřením šlápl. To se utahlo a odkrvilo mu nohu. Neměl nic jiného na výběr, než si nohu ukousat. Je to strašné, viďte? Ale co jineého měl asi dělat. Dříve či později by ho našli lvi nebo pytlák. Ano jedna vyhlídka není lákavá...
Hyeny jsou zkrátka nejlepší! Jestli nevěříte, koukěte se sami!!! ->>>>
Nejhezčí je 27. vteřina videa, jsem tam totiž já, a jako obvykle mi to tam přímo děsivě sekne...
